24.6.1999 - čtvrtek

 Bránov - až kam dojedeme. A dojeli jsme do Nižboru. (23,6 km)
 Po dni odpočinku se nám jelo lépe. Naše loď opět v nové sestavě: já, Inka a porcelánek Martina.
 První zastávka byla ve Zbečně v hospodě U Šebků. Kromě devadesátikilového rozzuřeného bernardýna jsme zde zažili i jiné zajímavé věci. Zkyslou hrachovou polévku, o jídlech nemluvě. Kuřecí nugety zřejmě z lančmítu. Smažený sýr nejen bez šunky, ale i bez sýru atd.
 Řeka poměrně tekla a tak jsme urazili přes 23 km (v což jsem ráno nevěřil) a zakotvili v Nižboru. Blbé tábořiště s mastňákama ve stanech na břehu řeky, kteří celou dovolenou čuměli na sklárnu. V Nižboru není nic pěkného. Rozpadlý zámek a 3 škaredé hospody. Nakonec jsme v té nejbližší a nejpřijatelnější pojedli a  šli spát.