23.6.2009 - úterý

Pivovar Primátor

 Od rána ťukal na chatku drobný déšť, bylo chladno (14 - 15C) a foukal vítr. Další sjíždění řeky jsme všichni zavrhli. Matička navrhla výlet do ZOO ve Dvoře Králové, ale Otík prohlásil, že zvířátka nemá rád a rychle se sháněl po telefonním čísle do náchodského pivovaru. Panu Kořínkovi vysvětlil, že je tak hnusně, že nemůžeme na lodě a že bychom tedy vzali zavděk i jejich pivovarem. Kupodivu to vyšlo a předběžně jsme byli přiřazeni k holandské exkurzi ve 14:00.
 Protože do odpoledne bylo ještě dost času a my jej nechtěli jen tak promrhat, vyrazili jsme v 10 hodin do Josefova. Bohužel, ačkoli pan Hruška prohlídku tamního podzemí hrozně vychvaloval, my jí byli vyloženě zklamáni. Vstup byl zamčený. Do kasy se sice po chvíli dostavil průvodce a prodavač vstupenek v jedné osobě, ale vstupenky naší 30-ti členné skupině prodat odmítl. Je prý na vše sám. Kolega má zápal plic a on by nás mohl vzít až ve 14:00, ale to jsme zase odmítli my, protože v tu dobu už jsme museli být v pivovaru. Průvodce prodal neochotně několik turistických známek a zdrbal učitelku, která se se svojí třídou dostavila o 3 hodiny později, než byla objednána. Učitelka se bránila, že trochu bloudili, ale průvodce ji utřel, to ať mu neříká, když jsou z Jaroměře.
 Do podzemí jsme tedy nešli. Vylezli jsme aspoň na hradby pevnosti a zrobili skupinové foto. Nejméně 10 skupinových fot. Následně jsme prošli zdevastovaný Josefov a skončili ve vojenském muzeu. Po mnoha letech jsem tu zase viděl maljutku (protitankovou střelu), s níž jsme na vojenské katedře často blbli. V jedné z vitrín pak byl vystaven zavírací nůž úplně stejný, jako jsem měl v ledvince. Dosud jsem si myslel, že je to obyčejná „rybička“, ale teď jsem musel změnit názor. Jedná se o nějaký unikát, když ho vystavují v muzeu.

 Po poledni jsme v hustém dešti zamířili do Náchoda. Zaparkovali jsme na náměstí a skončili v hotelu Beránek na jídle. Všechny nás obsloužili, jen Otíka a jeho spolustolovníky vrchní upozornil, že mají fofr a doporučil mu jinou hospodu. Jídlo u Beránka bylo dobré a za příznivou cenu.
 Po obědě jsme v rychlosti prošli náměstí a já si vyfotil pamětní desku kpt. Jaroše, který před válkou působil na zdejší poště jako úředník.
 GPS nás pak dovedla na Dobrošovskou 163, tedy k pivovaru Primátor. Nakoupili jsme v malé podnikové prodejně nějaká ta piva a džbánky a ve 14:45 byli vpuštěni do areálu na exkurzi. Holanďani už s prohlídkou končili.
 Než jsme se dostali k mycí lince, museli jsme projít nádvoří pivovaru s obrovským plakátem „Stop Europivům“, který vyvolal v naší skupině velký ohlas. To jsme ještě netušili, že Primátor je „Specialistou na speciály“ a vaří 11 druhů piv. Jeho výstav je okolo 140 tisíc hektolitrů ročně.
 Prošli jsme varnu, spilku, sklepy i plnicí linku. Dozvěděli jsme se jak a z čeho se pivo vaří (slad, voda, chmel a kvasinky). Nakonec jsme zapadli do „hospůdky“ na ochutnávku, která byla v ceně prohlídky (100 Kč za dospělého). Bylo co ochutnávat. Mezi favority se dostala Rytířská 21, Double 24, Stout a pšeničný Weizenbier. Náš průvodce se trochu rozjel a byl přinejmenším stejně veselý jako někteří z naší výpravy. Já jako řidič jsem si dal jen nealko a párkrát si cucnul nějaké speciality. Na závěr jsme znovu doplnili zásoby piv a Václav koupil Romaně celou výbavu sklenic a džbánků do kuchyně. Všechny s nápisem Primátor. Těšil se, jakou bude mít Romča radost.

 Do sprchy jsem se dostal po Pivošovi a objevil na věšáčku zapomenuté slipy. Upozornil jsem na to Pivoše, ale on tvrdil, že nejsou jeho a on že slipy už 15 let nenosí. Možná přešel na jiný typ spodního prádla. Ale možná taky chodí už 15 let naostro. Že si toho baby ještě nevšimly?
 Sluníčko vykouklo až večer. Seděli jsme před chatou a kecali. Maruška smažila ve společné kuchyňce palačinky. Otík obdivoval její nerezovou pánvičku a divil se, že se nepřipaluje. Načež se rozproudila debata o pánvích. Pivoš ji nakonec uzavřel tvrzením, že nejlepší pekáč má paní vedoucí. A bylo po debatě.
 Otík zatím seděl u Václava v autě, poslouchal nějaký rock (Havaroval Gadžo na Jawe) a podupával nohou. Pak se přesunul k nám a stočil hovor na seriál „Proč bychom se netopili“. Rozvíjel i možnost natočit nový film podle naší kroniky. Prý by ochotně hrál sám sebe. Pivoš se zasnil, že by jej mohl zpodobnit Brad Pitt. Jemnostpán se Pivoše zeptal, zda si myslí, že je Brad Pitt největší nemehlo v Hollywoodu. A bylo zase po debatě.