16.6.2001 - sobota

Mezi proudy, mezi proudy
naše dlouhý lodi bloudí,
v loubí poutník roubí vor.
V poutech touhy oči poulí,
jak ty dlouhý lodi bloudí,
poslouchá náš rozhovor.

 Vodáckou odbornou od pana Zdeňka Šmída a Hoptropáků je asi nejvhodnější začít. (Bohužel ani já nevím, co je to bevarex. Na vodě jsem to nikdy nepoužil.)
 A teď na chvíli k tomu, co nás letos potkalo na Lužnici.
 Především jsme se zase potkali se svými kamarády z Ostravy (a odjinud). Také jsme potkali jiné zajímavé lidi z řad vodáků, studentů, hospodských atd.
 Dál nás potkalo celkem nepřívětivé počasí, takže jsme, slovy Pivoše, měli extrémní outdoorové zážitky. Zvláště pro ty, kteří byli na vodě poprvé, to byl asi šok a budou o svých hrdinských činech vyprávět ještě svým vnoučatům. Vratké lodě, déšť, chlad - to se vůbec asi nedá srovnat s honěním míčku floorbalovou hokejkou po vyhřáté tělocvičně a s popíjením piva v hospodě. Tak a už dost narážek na kapitána floorbalového týmu (kterého si samozřejmě velice vážím) a koukněme se co nás tedy konkrétně potkalo.

 Sobota
 Celé dopoledne jsme nosili věci do auta. Abychom se do něj vůbec vešli, zakoupili jsme před několika dny tzv. autobox. I tak vznikly problémy s objemem našich zavazadel. Do rakve umístěné na střeše vozu jsme nacpali stan, karimatky, spacáky, plachty a nějaké drobnosti. Do kufru auta jsme strčili moji kabelu, nočník, kempinkovou židličku, balíky s vodou a další drobnosti. Na zadním sedadle mezi Marťu a Peťu Maruška umístila dva kufry. A mohli jsme vyjet.
 Neměli jsme žádný spěch. Do Suchdola je to jen 120 km, cestu známe, vede převážně po pěkných silnicích. Jedinou zastávkou bude Nová Ves, kde se stavíme pro sekeru.
 Po obědě jsme vyrazili a jak jsem výše naznačil cesta byla bez problémů. V Suchdole jsme byli z celé naší výpravy první. Po krátkém telefonátu s Otou jsem pochopil, že zbylé osádky sedí v hospodě někde u Pelhřimova.
 A tak jsme postavili stan a než jsme stačili dojít ke stánku na pivo, už tu byli i ostatní. Samozřejmě zkritizovali místo pro stany. Jen Ota si kupodivu pochvaloval romantický koutek mezi borovicemi. Borovice prý miluje.
 V bufetu jsem si zavzpomínal na deště před třemi roky. Dva nebo tři dny jsme v tom bufetu s Martinou, Žákama a Londýnovýma seděli, pili grogy a čekali až přestane pršet. Teď zrovna nepršelo a já měl optimistické představy, že tento týden meteorologům předpověď nevyjde. Oni totiž slibovali přeháňky, bouřky a ochlazení. V tuto chvíli už vím, že meteorologům předpověď vyšla.
 V hospodě na Jezárce jsme pak dali několik piv. Na LCD Inčiny videokamery vychutnávali záběry z její svatby. Matěj si na stole rozložil slimáky a šneky a vyrazil s Marťou a Peťou k bažině na lov další havěti.
 Večer začalo pršet. Nad stan jsem natáhl Otovu plachtu.
 Dobrou půlhodinu vydržel Mates funět za stanem a škrábat na něj. Maruška jej chtěla odehnat, ale vždy když vykoukla ven, Mates pohotově zmizel ve tmě. Až když se jen skryla pod cíp vchodu, podařilo se jí Matěje chytit při činu a odkázat ho do patřičných mezí.

Loďák, zabalák, vracák, hák,
bevarex, bagáž, líh.
Zavírák, votvírák, táborák,
epoxyd, laminát, klíh.

Kontra, porcelán, traverz, bort,
ve šlajsně nesraz vaz.
Spáchá zabalák mokrej mord
na tom, kdo nezabral včas.